Je nejpoužívanějším dřevem nejen pro účely vytápění. Jeho třísky jsou nejvhodnější na zátop, při hoření příjemně praská a z měkkých dřevin dosahuje jedné z nejlepších výhřevností.

Buk je společně s břízou vhodný jak do dřevozplynujícího kotle, tak do krbu. Pro svou vysokou cenu je však v dřevozplynujících kotlích častěji nahrazen měkkým smrkem.

Společně s bukem jde o jasného favorita mezi tvrdými palivovými dřevy. Bříza je charakteristická velmi dobře hořící bílou kůrou (přirovnáváme ji k papíru, na rozdíl od něj však dobře hoří i vlhká). Při spalování březového dřeva vzniká jasný plamen, dosahujeme vynikající výhřevnosti a toto dřevo při hoření nepraská.

Dub je velmi vhodný k vytápění, musí ale dlouho prosychat (rozštípané špalky minimálně 2 roky). Hoří pomalu, má však vysokou výhřevnost.

Borovice
Jde o velice křehké dřevo. Pro účely vytápění je méně žádané, to však neznamená, že není vhodným topivem.
Modřín
je pevnější (tvrdší) než smrk. Pokud budeme modřínem vytápět, měli bychom vědět, že se při jeho spalování uvolňuje více kouře než při spalování třeba smrku.

Nejčastěji užívaným ovocným dřevem jsou třešeň, švestka a hrušeň. Jde o ideální dřevo pro uzení masa včetně ryb či sýrů. Dříve byla jeho cena oproti tvrdým palivovým dřevinám výrazně vyšší, dnes je tento rozdíl v podstatě srovnán. Je ale velmi těžké toto dřevo sehnat. Máte-li tedy udírnu a jistou zásobu ovocného dřeva, udržujete je v suchu pouze pro účely uzení a zbytečně jím neplýtvejte.